Železné hory
Železné hory je geomorfologický celek ve východních Čechách, který je součástí Českomoravské vrchoviny. Má rozlohu 580 km²[1], střední nadmořskou výšku cca 450 m [2]a jejím nejvyšším vrcholem je Vestec dosahující nadmořské výšky 668 m.[3][1] Železné hory se dají geologicky charakterizovat jako plochá vrchovina pestrého geologického složení s trojúhelníkovým půdorysem protažená od jihovýchodu k severozápadu, vystupující na jihu příkře a na severu pozvolna z okolní krajiny. Jádro tvoří vyvřeliny nasavrckého a chvaletického žulového masívu. Severozápadní část tvoří proterozoické a paleozoické zvrásněné horniny, ostrůvky křídových usazenin. Vrchovina představuje klínovou kru ukloněnou k severovýchodu a omezenou na jihovýchodě výrazným zlomovým svahem Dlouhé meze. Nachází se zde i krasové jevy ve vápencích u obcí Prachovice a Vápenný Podol.
Název Železné hory pochází od dolování železné rudy a ve 13. až 18. století byl užíván pouze pro jejich, z dnešního pohledu, severozápadní část zhruba od řeky Labe po Lichnici. Hranice Železných hor jasně vystupuje z geologických map, zčásti je zde však rozpor s pojetím některých pracovníků Kartografického ústavu, kteří takříkajíc o vlastní vůli území rozšířili proti logice dále na východ až téměř ke Svratce. Hranice mezi Železnými horami a Žďárskými vrchy probíhá zhruba údolím potoka Jánuše a pak údolím Chrudimky k Hlinsku, odtud pokračuje k severovýchodu směrem ke Skutči a odtud k Vrbatovu Kostelci. Za nejvyšší vrchol tudíž nelze považovat Pešavu.[3]
Součástí Železných hor je i Chráněná krajinná oblast Železné hory vyhlášená na ploše 284 km² roku 1991.