Zeptáte-li se kohokoli, co je v jeho rodném městě
nebo obci výjimečného, určitě si na něco vzpomene. Třeba, že soused
Novák má unikátní sbírku zapalovačů nebo, že místní komín je nejvyšší v
okrese.
Každé město či obec se pyšní něčím výjimečný, unikátním co nemají jinde
v kraji, zemi či v širším světovém měřítku. I Ostrava má své ojedinělé
stavby, budovy, zařízení či jiná specifika. I Ostrava má svá nej…., která stojí za zhlédnutí.
Věděli jste například, že ostravská radnice je největší radniční
budovou v republice a zároveň má nejvyšší radniční vyhlídkovou věž? Že
přírodní koupaliště v Ostravě-Porubě patří mezi největší ve střední
Evropě, že máme nejmodernější budovu divadla loutek, nejstarší pěší
zónu či největší hornické muzeum v zemi? Že největší počet zábavních
klubů v jedné lokalitě je právě na Stodolní ulici v Ostravě?
Mohli bychom jmenovat ještě několik takovýchto zajímavých nej.
Nepostřehli jsme určitě všechny kuriozity, ale přesto, přijeďte do
Ostravy, možná budete překvapeni.
Nejvyšší radniční vyhlídková věž
Ne každá radnice má věž. Ta ostravská je unikátní, protože je největší
radniční budovou v republice a má zároveň nejvyšší radniční vyhlídkovou
věž – celkem 85,6 m nad úrovní Prokešova náměstí, na kterém radnice
stojí. Z vyhlídkové terasy ve výšce 72 m je za hezkého počasí
neuvěřitelný rozhled až k horám Beskyd a Jeseníků, na Opavsko, do
blízkého Polska. Návštěvníci, a především ti zahraniční, při pohledu z
věže žasnou, jak je Ostrava protkána parky a zelení. Přes industriální
historii připadá na jednoho Ostravana 30 m2 zeleně. Pěkná zahrádka co říkáte?
www.ostravainfo.cz
Největší počet zábavních podniků
Fenomén Stodolní, tak začali Ostravané i přespolní nazývat jednu z
nejznámějších ulic přímo v centru města. Kdysi honosné měšťanské domy
se tu v 80. letech minulého století proměnily postupně v brlohy obývané
sociálně nejslabšími obyvateli. Chátrající ulice se v 90. letech ujali
mladí, nápadití a nadšení lidé. V současné době se tu počet zábavních
klubů pohybuje kolem 70 a Ostrava má o noční život postaráno. Nejde
totiž jen o kluby a restaurace pro příjemné posezení a konzumaci.
Nejrůznější vystoupení, koncerty, besedy, setkání s umělci i recesní
akce učinily ze Stodolní ulici, „která nikdy nespí“.
www.stodolni.cz
Nejstarší pěší zóna
Už v roce 1967 byla v Ostravě z rozhodnutí tehdejšího vedení města
zprovozněna první pěší zóna v republice. Její páteří se stala tehdejší
Gottwaldova třída, dnes ulice 28. října. Na svou dobu představovala
pěší zóna o rozloze 300 x 400 m v centru spíše organizační opatření –
především byla odvedena doprava a ulice dostaly asfaltový povrch.
Později se pěší zóna modernizovala. Především v 90. letech 20. století
dostaly ulice a zejména Jiráskovo náměstí kvalitní žulovou dlažbu,
novou zeleň. Estetizace dále pokračuje. Novou tvář má již Masarykovo
náměstí a během několika let se tak stane i s blízkým areálem Karolina,
kde má vzniknout nové centrum i pokračování pěší zóny.
Největší hornické muzeum
Bývalý Důl Anselm pod památným vrchem Landek v Ostravě - Petřkovicích
bude navzdory jiným ostravským dolům, dávno zavřeným, sloužit dlouho.
Od roku 1993 je tu otevřeno pozoruhodné hornické muzeum, dnes největší
v ČR, zahrnující sbírky staré důlní techniky, důlních lamp i dalších
unikátů. Je možné sfárat do originálních slojí a přesvědčit se, v jak
drsných podmínkách havíři pracovali, vyzkoušet si některá zařízení.
Velký areál muzea však slouží i nejrůznějším slavnostem a sportovním
kláním, v halách se pořádají koncerty a výstavy. Zdejší dnes už
legendární havířská hospoda Harenda u Barborky je vyhlášená dobrým
jídlem a pitím.
www.muzeumokd.cz
Největší expozice báňského záchranářství
Jednou
z mnoha zajímavých expozic hornického muzea pod vrchem Landek je i
unikátní expozice báňského záchranářství, největší svého druhu na
světě. Návštěvníci mohou zhlédnout záchranářskou dýchací a oživovací
techniku od nejstaršího dochovaného přístroje od roku 1884 do roku
1942, dýchací, oživovací a potápěčskou techniku z doby po roce 1942.
Součástí je i důlní záchranářská základna, výbuchovzdorné hráze v
chodbách s ocelovou a dřevěnou výstuží, cvičný záchranářský polygón
neboli dýmnice, kde jsou simulovány různé druhy důlních děl a provozní
důlní hluk a v neposlední řadě i pietní místnost padlých záchranářů.
www.muzeumokd.cz
Nejstarší použití uhlí
Součástí
hornického muzea v Ostravě pod vrchem Landek je rovněž unikátní
expozice dokazující, že pravěcí lovci mamutů v dané lokalitě používali
černého uhlí k udržování ohně už před 25 000 lety. Vrch Landek je totiž
doslova protkán zvrásněnými karbonskými vrstvami s četnými výchozy
uhelných slojí na povrch. Je to světová geologická rarita. Vrchem
Landek vede naučná stezka upozorňující na přírodní zvláštnosti i
bohatou minulost. Tady byla také v roce 1953 při archeologickém výzkumu
objevena soška ženy z krevele – Landecká venuše, na rozdíl od jiných
podobných objevů jako jediná zobrazující štíhlou postavu mladé dívky.
www.muzeumokd.cz
Nejhlubší uhelný důl
Uhlí bylo na území dnešní Ostravy objeveno novodobě na slezské nebo též
nazývané polské straně Ostravy v údolí Burňa v roce 1763. Skutečný
rozvoj těžby černého uhlí nastal ve 40. letech 19 století, kdy vznikla
také tehdejší jáma Terezie, až ve druhé polovině 20. století
přejmenována na Důl Petr Bezruč podle slezského básníka. Přestože
podobných šachet byly desítky, na jámě Bezruč se uhlí těžilo až z
hloubky 1200 metrů ve vysokých teplotách. Ostrava tak zaznamenala další
rekord – nejhlubší uhelný důl v republice. Dolování uhlí skončilo v
Ostravě definitivně v roce 1994, jáma Bezruč je podobně jako jiné
zasypána.
Největší průmyslový památkový areál
Téměř 300 ha zabírá v Ostravě největší bývalý průmyslový areál nazývaný
oblast Dolních Vítkovic. Tvoří typické jižní panorama města a je také
označována jako „Ostravské Hradčany“. Z provozu dávno vyřazené vysoké
pece, koksárenské baterie a důl byly v roce 2002 prohlášeny národní
kulturní památkou. V areálu jsou i dosud funkční provozy – lahvárna,
slévárna, ozubárna apod., zahrnuje také haldu. Ojedinělou industriální
památkou je tu největší pístové dmychadlo na zásobování vysokých pecí
stlačeným vzduchem. Je to stroj typu TG 17 o váze 900 tun a průměru
setrvačníku 8 m, průměru pístu a pístnice 3250 a 410 mm. Obsah válce
představuje 13,87 m3, jeho zdvih 1700 mm a výkon 3800 kW. I dnes by mohl být funkční – to by byl vítr!
www.ostravainfo.cz
Nejdelší přívod lázeňských vod
Voda třetihorního původu nazývaná též detritová solanka, se vyskytuje
hluboko pod zemí v karbonských vrstvách. Pro vysoký obsah jódu a bromu,
ale i dalších významných prvků, má pozitivní účinky na onemocnění
kloubní, neurologické, kožní, gynekologické a oběhové, přírodním
způsobem dezinfikuje a sublimuje do ovzduší jako u moře. Na léčbě
solankou jsou založeny Sanatoria Klimkovice. Na území Ostravy – v části
Polanka nad Odrou – jsou vrty na solanku do hloubky 400 až 500m.
Jedenáctikilometrovým potrubím je voda dováděna do lázní v
Klimkovicích. Je to nejdelší přívod lázeňských vod v České republice.
www.sanatoria-klimkovice.cz
Nejoriginálnější pokojový orloj
Jan Mašek byl technikem ve Vítkovických železárnách v Ostravě v letech
1924 –1935. Technický um však zdokonaloval i po práci. A tak vznikl
nejoriginálnější pokojový orloj, dnes chlouba Ostravského muzea. Orloj
je 225 cm vysoký, sestává z 2500 součástek a je poháněn osmikilovým závažím, které se samočinně natahuje elektrickým proudem. Přesný chod
stroje udržuje vteřinové kompenzační kyvadlo. Orloj má 51 funkcí a 4
části – vlastní hodinový ciferník, kalendářní, astronomickou a
planetární část. Pan Mašek daroval orloj Ostravě v r. 1967 u
příležitosti 700. výročí první písemné zmínky o městě.
www.ostrmuz.cz
Největší přírodní koupaliště
Kdo ho jednou navštíví, příště neodolá. Představuje celkovou vodní plochu 41 200 m2 s obřími 55metrovými skluzavkami a tobogánem, k tomu patří 70 000 m2
zelených ploch, obsahujících hřiště na minigolf, tenis, streetball,
volejbal, kuželky, půjčovnu sportovního nářadí a mnohá občerstvení.
Koupaliště má délku 380 m, šířku 220 m. Toto největší české přírodní
koupaliště v Ostravě-Porubě patří rovněž mezi největší ve střední
Evropě. V době letních veder se tu běžně denně opaluje a koupe i 20 000
návštěvníků. Kdo chce přeplavat La Manche, nechť trénuje v Ostravě.
www.sareza.cz
Největší ledová hrací plocha ve sportovní hale
Ostravská sportovní hala ČE
Z ARÉNA má největší ledovou plochu
sportoviště - 60x 30 metrů, na níž se nejen pořádají sportovní
šampionáty evropské a světové úrovně, ale také megashow, veletrhy apod.
Klání ve volejbalu, tenisu, gymnastice, vzpírání a především hokeji tu
mají po léta domovská práva, po úpravě haly se střídají s vystoupeními
slavných hudebních hvězd. Kvalitní plocha i pohostinnost zařízení sem
přivedla také utkání Mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2004.
www.arena-vitkovice.cz
Nejmodernější budova divadla loutek
Na vylepšení špatné nálady je divadlo, a zejména divadlo loutek, jako
stvořené. Už od roku 1953 mají ostravské děti možnost těšit se z
loutkového divadla. V 90. letech 20. století založilo ostravské Divadlo
loutek tradici pořádat každý lichý rok mezinárodní festival loutkových
divadel pod názvem Spectaculo Interesse, který je dnes největší akcí
svého druhu v republice . V roce 1999 dostalo divadlo novou budovu. Svým
pojetím i technickým vybavením je nejmodernější budovou loutkového
divadla ve střední Evropě. V architektonické soutěži města získal
objekt titul Dům roku 1999.
www.dlo-ostrava.cz
Největší knižní prodejna Librex
Z
roku 1928 pochází unikátní stavba někdejšího obchodního domu Brouk
& Babka podle návrhu známého architekta Karla Koláře na Smetanově
náměstí v Ostravě. V roce 2001 v něm byl otevřen největší obchod s
knihami v celé republice . Na ploše 3000 m2 a 4 patrech
bývalého obchodního domu lze koupit naši i cizojazyčnou klasickou i
odbornou literaturu, časopisy, pohlednice, kalendáře, učebnice a vše,
co souvisí s tiskovinami a papírem. Nejen to. Útulné prostředí kavárny
i další prostory slouží k autogramiádám a dalším akcím.
www.librex.cz/dumknihy/
Největší bludný balvan
Dávno, dávno již tomu, přímo ve čtvrtohorách, se matka Příroda
rozhodla, že teplého klimatu už bylo dost a z daleké Skandinávie
poslala až do zemí českých ledovce. Když zase ledovce odtáhly,
zanechaly nejen morénové valy, ale také horniny, které doputovaly ze
severu až k nám. Tak prozaický je původ bludných balvanů. Parádní
kousky švédské žuly dodnes leží přímo v centru Ostravy na výstavišti
Černá louka a jejich král jako ojedinělý solitér pak v
Ostravě-Kunčicích. Úctyhodný rozměr 320 x 250 x 155 cm a objem 6,5 m
3 dokazuje, že je to největší bludný balvan v České republice.
Největší židovská obřadní síň
Ostravský ústřední hřbitov v městské části Slezská Ostrava má
jedinečnou stavbu i pietní místo. Striktní a necitlivé zrušení
starobylého židovského hřbitova v centru Ostravy v 80. letech přimělo
židovskou obec přemístit část vzácných náhrobků a pomníků do vymezeného
prostoru ústředního hřbitova v městské čtvrti Slezská Ostrava, kde byla
také postavena nová židovská obřadní síň. Dodnes slouží nejrůznějším
obřadům obce židovské a je jedinou stavbou svého druhu v České
republice po roce 1938.
Největší univerzitní campus
Na sedmi fakultách Vysoké školy báňské -Technické univerzity studuje v
Ostravě kolem 15 000 studentů. To samozřejmě vyžaduje slušné zázemí.
Ostrava tak získala další prvenství v republice – VŠB-TU Ostrava má
největší univerzitní campus. Nejen to. Jako jediná univerzita v ČR má
svou vlastní hvězdárnu a planetárium Johanna Palisy, hojně
navštěvovanou odborníky i veřejností, má však také unikátní geologické
sbírky v Geologickém pavilonu Prof. F. Pošepného. Nejlépe vybaveným
pracovištěm svého druhu v ČR je univerzitní Centrální analytická
laboratoř, vybavená převážně z prostředků EU.
www.vsb.cz
Nejmodernější konzervatoř
V roce 1996 byla v Ostravě otevřena nová budova Janáčkovy konzervatoře,
která v roce 2003 slavila 50. výročí založení. Její studenti mají
unikátní příležitost – jako nikde jinde ve střední Evropě si tu lze
vybrat studium ze čtyř oborů – zpěv, tanec, herectví a instrumentální
hudbu. Konzervatoř má kolem 360 talentovaných žáků, kteří škole
vyhrávají nejednu celostátní i zahraniční soutěž. Kromě toho může být
konzervatoř pyšná na nejmodernější varhany ve střední Evropě, ve svém
koncertním sále, vyrobené v krnovské firmě Rieger-Kloss. Jsou plně
automatizované, s 41 rejstříky, 2 hracími stoly, 2 počítači.