Jdi na obsah Jdi na menu
 


Brno 

Tento článek pojednává o městě na Moravě. Další významy jsou uvedeny v článku Brno (rozcestník).

Statutární město Brno (německy Brünn, latinsky Bruna) je druhé největší město v České republice, největší a historické hlavní město Moravy a správní středisko Jihomoravského kraje, ležící v jeho centrální části. Ve městě sídlí biskupství brněnské diecéze.

Je situováno na soutoku řek Svratky a Svitavy, ze tří stran je město chráněno kopci, na jihu pak začínají nížiny Dyjskosvrateckého úvalu. Průměrná roční teplota tu dosahuje 9,4 °C, ročně naprší 505 mm srážek. Území Brna zároveň tvoří samostatný okres Brno-město a je také jedinou obcí ve správním obvodě Brno.

Město Brno má mimořádně mnoho městských lesů - 6 379 hektarů (28 %), víc než Praha nebo Ostrava.

Mimo městské jádro, tvořené původním Městem Brnem a vyhlášené městskou památkovou rezervací, je situována stavební památka vila Tugendhat od architekta Ludwiga Miese van der Roheho, zapsaná v listině UNESCO. V městě sídlí tyto celostátní orgány - Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Nejvyšší státní zastupitelství, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Veřejný ochránce práv, Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, dále zde sídlí Vinařský fond a některé profesní komory - Exekutorská komora, Komora daňových poradců, Komora patentových zástupců, Komora veterinárních lékařů.

Brno je také významným centrem vzdělání s 26 fakultami univerzit a vysokých škol. Od roku 1998 zde stojí první mešita v zemi.

  Historie

Nejstarší historie

V oblasti Brna žil již v dávných dobách člověk kromaňonský. První doklady slovanského osídlení pochází z 5.-7. století, v 8.-10. století se správním střediskem Velkomoravské říše staly Staré Zámky u brněnské městské části Líšně.

Středověká historie

Někdy mezi lety 1021 a 1034 byl na kopci Petrově založen hrad Brno a kostel sv. Michala, z r. 1091 pochází první písemná zmínka v Kosmově kronice. Později, v roce 1243 bylo založeno město s královskými privilegiemi a názvem Brno. Založil je Václav I. a o 30 let později se objevily i první zmínky o hradě Špilberku a v roce 1349 se město stalo trvalým sídlem markrabat moravských. LP 1376 město dostalo rychtu a právo svobodně volit rychtáře. Husitské války se městem prohnaly v letech 1428 a 1430.

 Novověká historie

V roce 1641 se Brno stalo hlavním městem Moravy, o čtyři roky později bylo obléháno švédskými vojsky generála Torstensona. Téměř o sto let později, roku 1742, bylo Brno bez sebemenších úspěchů obléháno pruskými vojsky. Průmysl se začal rozvíjet již roku 1763, kdy byla založena první textilní manufaktura, za 14 let od založení první manufaktury bylo založeno i brněnské biskupství.

V roce 1805 městem prošla vojska Napolenona Bonaparteho, který zde nocoval i před důležitou bitvou u Slavkova. V roce 1817 bylo císařským dekretem Františka I. založeno Františkovo muzeum, dnešní Moravské zemské muzeum. Jedná se o druhou největší a zároveň druhou nejstarší (po muzeu v Opavě) muzejní instituci v ČR. Rok 1839 bylo město spojeno s rakouskou Vídní železnicí. Roku 1846 bylo zavedeno veřejné osvětlení plynovými lampami, roku 1847 byl do Brna zaveden telegraf. 6. července 1850 bylo k Brnu připojeno 20 dalších katastrálních území a jeho rozloha se zvětšila na 1 732 hektarů. Zároveň bylo Brno rozděleno na 4 samosprávné okresy, v jejichž čele stály okresní výbory včele s představeným a náměstkem[1]. V srpnu 1869 byl zahájen provoz koňské pouliční dráhy. Rok 1873 přinesl první vysokou školu v Brně, byl jí technický institut. V letech 1881 a 1882 bylo nově vybudované městské divadlo osvětleno jako první evropské divadlo elektrickými žárovkami T. A. Edisona, hned další rok bylo založeno první české knihkupectví Joži Barviče. Poslední rok 19. století přinesl založení Vysokého učení technického.

Historie 20. století


Protože se v Brně existence čtyř okresních výborů neosvědčila, byl 3. května 1905[2] vydán nový obecní řád pro město Brno, který okresní výbory rušil. Do čela každého okresu pak volilo městské zastupitelstvo jen jednoho představeného a dva náměstky[3].

Se zrodem první republiky bylo 6. listopadu 1918 převzato Brno do českých rukou, další rok 28. ledna vznikla Masarykova univerzita a později téhož roku také Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 16. dubna 1919 byla k Brnu připojena 2 města (Husovice a Královo Pole), a 21 dalších obcí (Bohunice, Brněnské Ivanovice, Černovice, Dolní Heršpice, Horní Heršpice, Juliánov, Jundrov, Kamenný Mlýn, Kohoutovice, Komárov, Komín, Lískovec, Maloměřice, Medlánky, Obřany, Přízřenice, Řečkovice, Slatina, Tuřany, Žabovřesky a Židenice), čímž vzniklo tzv. Velké Brno o rozloze 12 379 hektarů. V roce 1930 byla postavena Vila Tugendhat, která je nyní zapsána v seznamu světového dědictví UNESCO. 17. listopadu 1939 byly přepadeny vysoké školy v Brně nacisty a studenti odvlečeni do koncentračních táborů, později se z Kounicových kolejí stává věznice, kde jsou konány popravy a jsou odsud vypravovány transporty do vyhlazovacích táborů. Roku 1944 byl k Brnu připojen městys Líšeň. Téhož roku je Brno několikrát terčem náletů, 26. dubna 1945 je Brno konečně osvobozeno Rudou armádou od německých vojsk. Na konci května téhož roku jsou němci vysídleni z Brna a koná se tzv. Brněnský pochod smrti 20 tisíc moravských němců na rakouské území, při tomto odsunu zahynulo 1691 lidí, více viz Vysídlení Němců z Československa.

1. ledna 1957 byla k Brnu připojena rozsáhlá oblast Brněnské přehrady (části katastrů obcí Bystrce, Kníniček, Rozdrojovic, Moravských Knínic, Chudčic a Veverské Bítýšky) o rozloze 3 180 hektarů. Rok 1958 odstartoval leteckou dopravu v Brně, bylo zbudováno mezinárodní letiště Brno-Tuřany. 1. července 1960 byly k Brnu připojeny obce Bystrc, Holásky, Kníničky, Mokrá Hora a část katastru Moravan (tzv. Nové Moravany). Roku 1965 bylo zbudováno i nové divadlo, Janáčkova opera. V letech 1966-1969 byla na území Brna provedena rozsáhlá katastrální reforma. 1. září 1970 byly k Brnu připojeny obce Bosonohy, Dvorska, Chrlice, Ivanovice u Brna, Jehnice, Ořešín, Soběšice a Žebětín. Jako zatím poslední byl k Brnu 1. července 1980 připojen Útěchov. V roce 1987 byla vybudována závodní trať Masarykův okruh.

Po sametové revoluci

Po sametové revoluci, přesněji 24. listopadu 1990 vstoupilo v platnost nové členění města na 29 samosprávných městských částí. V Brně byl také zřízen Ústavní soud. V roce 2002 byla zapsána vila Tugendhat do listiny UNESCO.

Pověsti

Roku 1645 obléhal generál Lennart Torstenson už čtyři měsíce nedobytné Brno. Jednoho dne se zařekl, že buď Brno dobude, než začnou v kostele sv. Petra a Pavla na Petrově vyzvánět poledne, anebo obléhání zanechá. Když pak na město zaútočil a Brno bylo už takřka dobyto, stařičký zvoník se rozhodl, že dodá sílu obráncům tím, že jim zazvoní na zvon. Když tak učinil, Tortenson si myslel, že už je poledne, a od Brna odtáhl, ač bylo teprve 11 hodin. Od těch dob se v tomto kostele zvonilo poledne vždy už v 11 hodin.

Obyvatelstvo

Největší přírůstek obyvatel Brno zažilo v období let 1850 - 1919 (za průmyslové revoluce); až do roku 1940 pak počet obyvatel stagnoval. Od 50. let 20. století nastal opět nárůst a po sametové revoluci nastává opět mírný pokles. Ten kopíruje trend celé republiky; v Česku po roce 1989 začal počet obyvatel v téměř všech městech velmi klesat.

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1389 a 2000
1389 1645 1850 1900 1919 1925 1937 1940 1950 1970 1990 2000
8 400 4 500 49 460 138 000 221 545 242 401 289 326 238 204 284 670 335 701 391 979 383 034
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář