Šluknovská pahorkatina
Šluknovská pahorkatina (německy Lausitzer Bergland, Lužická hornatina, hornolužicky Łužiske hory) je geomorfologický celek vyplňující téměř celé území Šluknovského výběžku, kromě jeho jižní a jihozápadní části. Nejvyšším vrcholem je Hrazený (609,7 m), ležící ve střední části celku, mezi městy Velký Šenov a Mikulášovice. Jedná se o mírně zvlněnou krajinu s výškovými rozdíly max. do 300 metrů, bez výrazných prvků, ale zachovalou přírodou a střídavými lesními porosty.
Geologie a vznik
Šluknovská pahorkatina je jedním z nejstarších vyvřelý hlubinných těles ve střední Evropě. Na území Česka je složena ze čtyř základních typů hornin (stáří 570 – 510 mil. let).
- rumburská biotitická žula (modrošedé barvy)
- brtnická biotitická žula (růžové až načervenalé barvy)
- granodiorit (modravě šedá barva)
- dvojslídný granodiorit (stáří 280 milionů let).
Žulové horniny bývají protkány četnými žilami lamprofyrů.
Tato členitá pahorkatina vznikla na horninách lužického žulového masívu a výraznějšími vrcholy často z mladých vulkanických hornin jako např. Hrazený (608 m), Vlčí hora, Jitrovník (509 m), Špičák u Varnsdorfu (544 m)