Jdi na obsah Jdi na menu
 


Krušné hory

25. 8. 2009

Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge), je pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km.

Geografická charakteristika

Údolí Svatavy odděluje na západě Krušné hory od Smrčin, resp. Elstergebirge a Vogtlandu. Na severovýchodě na Krušné hory navazuje u Krásného Lesa a Nakléřovského průsmyku Děčínská vrchovina (hranice mezi oběma celky tedy leží přibližně v místech, kudy je vedena dálnice D8 do Saska). Z jihu jsou ostře ohraničeny údolím Ohře, ve východní části pak Mosteckou pánví. Severní hranice je vzhledem k pozvolnému klesání obtížně definovatelná. Z geologického hlediska leží až na úrovni Collmbergu (312 m). Vrchovina mezi Chemnitzem a Zwickau se obvykle označuje jako Erzgebirgsvorland (Krušnohorské podhůří).

Z hlediska českého geomorfologického členění jsou Krušné hory geomorfologickým celkem v rámci Krušnohorské hornatiny a dělí se na Klínoveckou a Loučenskou hornatinu. Z hlediska německého dělení na tzv. Naturraumy (přírodní oblasti) tvoří Erzgebirge (D16) jednotku třetí úrovně, tedy Haupteinheitengruppe (skupinu hlavních jednotek). Vyšší a nižší jednotky už na české členění tak dobře nenavazují. Nadřazenou jednotkou druhé úrovně (Region) je Östliche Mittelgebirge (Východní středohoří), tedy v podstatě celá německá část České vysočiny. Nepočítá se sem už Erzgebirgsvorland (Krušnohorské podhůří), které spolu se Sächsisches Hügelland (Saskou pahorkatinou) tvoří celek D19 a patří do regionu Nordostdeutsches Tiefland (Severovýchodoněmecká nížina). Němci dělí Krušné hory na 2, resp. 3 části: Západní Krušné hory (Westerzgebirge), Východní Krušné hory (Osterzgebirge), někdy ještě vyčleňují Střední Krušné hory (Mittelerzgebirge). Hranicí mezi Západními a Východními Krušnými horami je potok Flöha. Podle staršího dělení Emila Meynena se Krušné hory (celek 42) dělí na 5 podcelků:

Krušné hory jsou kerné pohoří. Tvoří je nakloněná deska, jejíž jižní okraj byl vyzvednut podél zemského zlomu. Proto směrem k severu klesají povlovně, zatímco na jihu jsou omezené 500-700 m vysokým příkrým svahem. Jejich nejvyššími vrcholy jsou postupně od JZ k SV : Počátecký vrch (821 m), Kraslický Špičák (991 m), Plešivec (1 028 m), Božídarský Špičák (1 115 m), Fichtelberg (1 214 m), Klínovec (1 244 m, nejvyšší vrchol), Jelení hora (994 m), Medvědí skála (924 m), Loučná (956 m) a Komáří hůrka (808 m).

Mezi významná města pod Krušnými horami patří Ústí nad Labem, Chabařovice, Teplice, Duchcov, Most, Chomutov, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Ostrov nad Ohří, Karlovy Vary, Sokolov, Zwickau, Freiberg, Chemnitz, Drážďany.

http://www.krusnohorci.net/prilohy/1099907593klinovec_zima.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář