krásy přírody

Jizerské hory (německy Isergebirge, polsky Góry Izerskie) jsou nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, což je nejvyšší hora české části hor. Bylo dříve považováno za západní výběžek Krkonoš. Jeho podstatná část se nachází v Polsku, kde také leží nejvyšší vrchol celých Jizerských hor, kterým je Wysoka Kopa.

Kolem hor se nacházejí města Liberec, Frýdlant, Nové Město pod Smrkem, Świeradów Zdrój, Szklarska Poręba, Desná, Tanvald a Jablonec nad Nisou. Rozkládají se v okresech Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily Libereckého kraje.

Horopis

Jizerské hory jsou samostatnou geomorfologickou jednotkou masivu Krkonošsko-jesenické subprovincie, rozdělenou na menší severní Smrčskou hornatinu a hlavní Jizerskou hornatinu. Jsou tvořeny následujícími hřbety (v závorkách jsou nejvyšší vrcholy):

• Grzbiet Kamienicki (Kamienica)
• Grzbiet Wysoki (česky Vysoký jizerský hřeben – Wysoka Kopa)
• Střední hřeben jizerský (Jelení stráň)
• Vlašský hřeben (Černý vrch)
• Desenský hřeben
• Hejnický hřeben (Jizera)
• Mariánskohorský hřeben (Milíř)
• Josefodolský hřeben
• Maxovský (Bedřichovský) hřeben
• Kateřinský hřeben
• Vysoký hřeben
• Harcovský hřeben
• Prosečský hřeben
• Černostudniční hřeben (Černá studnice)
• Oldřichovský hřeben
• Albrechtický hřeben

Pro Jizerské hory jsou charakteristické zarovnané povrchy ve vrcholových oblastech tvořící tak vysoko položené náhorní plošiny z nichž se zvedají žulové vrcholky a na nichž jsou mělké deprese obsahující četná rašeliniště.

Od okolních geomorfologických jednotek (s výjimkou Krkonoš) jsou Jizerské hory ostře odděleny. Například severní svah k Frýdlantské pahorkatině, zvedající se nad údolím Smědé má relativní výšku 500 m. Na severovýchodě se podobně tyčí Vysoký jizerský hřeben nad údolím Kwisy a Malé Kamienné. Na jihu sice pohoří přechází plynule do Liberecké kotliny, je však uzavřeno 18 km dlouhým Černostudničním hřebenem.

Sousedí s následujícími geomorfologickými jednotkami (od severu dle směru pohybu hodinových ručiček): Frýdlantská pahorkatina, Kotlina Jeleniogórska, Krkonoše, Krkonošské podhůří, Ještědsko-kozákovský hřbet a Žitavská pánev.

Tisícovky

Nejvyšší vrcholy Jizerských hor jsou ve Vysokém jizerském hřebeni, který se táhne od Smrku až nad město Szklarska Poręba. V české části hor se nalézá 15 vrcholů s výškou nad 1000 metrů, i když některé zdroje neuvádějí Bílou smrt (1007 m), ležící mezi Holubníkem a Černou horou, a Milíř (1003 m), nacházející se jižně od Jizery. Většina českých vrcholů je zakončena výraznými skalními útvary. Na polském území je 13 tisícimetrových vrcholů, jejich podoba je ovšem odlišná, hory mají většinou plochá temena a skalních útvarů je mnohem méně.

• Wysoka Kopa (1126 m) - nejvyšší hora celého pohoří, ležící v Polsku
• Smrk (1124 m) - nejvyšší hora české části hor, na jejím svahu pramení Jizera, na vrcholu je rozhledna, na polské straně vedlejší vrchol Smrek (1123 m)
• Jizera (1122 m) - nejvyšší hora Jizerské hornatiny
• Sine Skałki (1122 m) - Polsko
• Przednia Kopa (1114 m) - Polsko
• Stóg Izerski (1107 m) - Polsko
• Złote Jamy (1087 m) - Polsko
• Černá hora (1085 m)
• Smědavská hora (1084 m) - pod horou pramení Smědá
• Izerskie Garby (1084 m) - Polsko
• Holubník (1071 m)
• Sněžné věžičky (1070 m)
• Wysoki Kamień (1058 m) - Polsko
• Zwalisko (1047 m) - Polsko
• Łużec (1037 m) - Polsko; ve výčtu tisícovek je někdy uváděn i Świeradowiec (1002 m), to je ale jen spočinek Łużce
• Černý vrch (1026 m)
• Jelení stráň (1018 m) - též Věžní skály
• Ptačí kupy (1013 m)
• Na Kneipě (1013 m) - původní název Kneipe
• Bílá smrt (1007 m)
• Polední kameny (1006 m)
• Bukovec (1005 m) - jeden z nejvýše položených čedičových výlevů Evropy
• Milíř (1003 m)
• Zámky (1002 m)
• Cicha Równia (1001 m) - Polsko
• Krogulec (1001 m) - Polsko
• Podmokła (1001 m) - Polsko

Jiné významné horské vrcholy

• Severák (803 m) – středisko sjezdového lyžování
• Tanvaldský Špičák (831 m) – středisko sjezdového lyžování, na vrcholu hory je rozhledna
• Oldřichovský Špičák (724 m) – kopec s vyhlídkou a chráněným, převážně bukovým porostem
• Černá studnice (869 m) – výrazný vrchol s rozhlednou nad Jabloncem