Jeseníky
Nízký Jeseník je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy, nachází se na severu Moravy a v jižní části Slezska. Navazuje na východní část Hrubého Jeseníku, rozprostírá se mezi severní Slezskou nížinou a jižním Hornomoravským úvalem. Na východě přechází v Moravskou bránu a Ostravskou pánev.
Je plochou vrchovinou s pozůstatky sopečné činnosti. Je tvořen především prvohorními, kulmskými sedimentovanými horninami, spočívající na předchozích sedimentech a vulkanitech, vzniklých intenzívní sopečnou činností na dně devonského moře. Jeho nadmořská výška se pohybuje pouze mezi 400 až 600 metry. Nejvyšší část Nízkého Jeseníku na západě dosahuje až 800 metrů. Směrem k východu jeho výška klesá až na 350 metrů n. m. Oblast Nízkého Jeseníku byla vždy známa těžbou barevných a drahých kovů.
Nízký Jeseník se skládá se z geomorfologických celků Brantická vrchovina, Bruntálská vrchovina, Domašovská vrchovina, Oderské vrchy, Slunečná vrchovina, Stěbořická vrchovina, Vítkovská vrchovina a Tršická pahorkatina. Rozprostírá se na Moravě a ve Slezsku, v Moravskoslezském a Olomouckém kraji (v okresech Bruntál, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava a Přerov).
Hrubý Jeseník (Vysoký Jeseník, dle staršího významu hrubý - vysoký) je dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část. Nejvyšší hora je Praděd (1491 m n. m.).
Na území Hrubého Jeseníku byla kvůli přírodnímu bohatství a jeho zachování v roce 1969 vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky o rozloze 740 km² se sídlem v Malé Morávce (v současné době sídlí Správa CHKO v Jeseníku). Zahrnuje celkem jedenáct maloplošných chráněných území. Kromě toho nabízí několik lyžařských lokalit (např. Červenohorské sedlo nebo Praděd), které jsou pro tradičně nejbohatší sněhovou nadílku v Česku navštěvovány nejdéle v roce. O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.
Geologické aspekty
Po geologické stránce patří Jeseníky do Moravskoslezské oblasti, konkrétně Hrubý Jeseník do podoblasti Silesikum. Výrazně se zde projevilo variské vrásnění neboli hercynské, po něm v menší míře následovalo vrásnění alpínské. Napříč horstvem prochází Červenohorský hlubinný zlom, který ho dělí na dvě části, vyznačující se klenbovou strukturou. Západní reprezentuje klenba keprnická a východní desenská. Samotná klenba je tvořená mladšími migmatity. V místech, kde je narušena, tvoří povrch horniny starší, jako žuly nebo ortoruly. V okolí Červenohorského zlomu, například na Pradědu, vystupují na povrch přeměněné krystalické břidlice.
Významné vrcholy
Autoři projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska [1] uvádí v Hrubém Jeseníku celkem 56 hlavních vrcholů nad 1000 m. Nejvyššími vrcholy jsou:
- Praděd (1491 m)
- Vysoká hole (1465 m)
- Petrovy kameny (1446 m)
- Keprník (1422 m)
- Břidličná (1358 m)
- Červená hora (1337 m)
- Dlouhé Stráně (1353 m)
- Jelení hřbet (1367 m)
- Jelení loučky (1205 m)
- Medvědí vrch (1216 m)
- Mravenečník (1343 m)
- Orlík (1204 m)
- Pecný (1334 m)
- Šerák (1350 m)
- Velký Máj (1384 m)
- Vozka (1377 m)